Pilotní lokality

Metodické postupu jsou ověřovány na 7 lokalitách malých obcí s vlastním vodárenským systémem, který provozují buď vlastními silami, nebo na objednávku u větší vodárenské společnosti [5], [6]. Osmým pilotním územím je okres Rakovník, na kterém je situace kolem malých vodních zdrojů ověřována z hlediska většího celku. Z obr. vyplývá, že ověřovací práce se soustředily do oblastí srážkově deficitních, kde v souvislosti se současnými klimatickými změnami hrozí sucho, které výrazněji ohrožuje především menší vodní zdroje, nejen z hlediska jímaného množství, ale i měnící se jakosti odebírané vody. K oblastem jižní Moravy a Rakovnicka (oblasti nejvíce ohrožené suchem a nedostatkem vody v ČR) bylo připojena jako referenční ověřovací lokalita Velký Šenov.

Obr.1 Pilotní území a lokality pro ověření metodiky

Pilotní povodi

Při plošné analýze povolených odběrů na území okresu Rakovník bylo zjištěno, že nedostatek informací o jakosti i množství čerpání vody pro pitné účely je problémem nejen u osamocených malých zdrojů, ale také v širším měřítku. Při srovnání seznamu povolených odběrů evidovaných vodoprávním úřadem Rakovník, s databázemi odběrů a jakosti surové vody bylo zjištěno, že významná část povolených odběrů není evidována podle platných vyhlášek, jak z hlediska odebíraného množství (431/2001 Sb.), tak jakosti surové vody (428/2001 Sb.). Lze předpokládat, že podobná situace bude i v jiných regionech. Neúplnost těchto evidencí může být významnou překážkou hodnocení a posuzování malých vodárenských odběrů v širších územích. Prvním krokem takových prací musí být vždy kontrola a doplnění existujících informací na základě terénní rekognoskace a spolupráce s místním vodoprávním úřadem, který by vždy měl mít nejúplnější informace o spravovaném území.

Jednotlivé pilotní lokality reprezentují různé přírodní poměry, různé způsoby odběru, jakostní charakteristiky a další technické aspekty, aby mohly být metodické postupy ověřeny v různých podmínkách a souvislostech. Základním způsobem hodnocení lokalit a využívaných vodních útvarů je aplikace syntetické mapy zranitelnosti. Tyto mapy v měřítku 1:50 000 vznikly pro celou ČR v rámci projektu NAZV QH 82096, 2008 – 2012. Vycházejí ze syntézy 3 parametrů – zranitelnosti horninového prostředí, (skládající se z dílčí syntézy tří map – zranitelnosti horninového prostředí, transmisivity a oběhu podzemní vody), zranitelnosti půdy a vláhové bilance. Součástí výzkumných prací na lokalitách je i podrobnější ověřování jakosti jímané surové vody, jak z hlediska rozsahu sledovaných parametrů, tak z hlediska četnosti odběrů, za účelem ověření sezónního kolísání některých parametrů. V dalším textu uvádíme základní charakteristiky pilotních lokalit.

Obr. 2 Mapa zranitelnosti podzemní vody z hlediska horninového prostředí v okrese Rakovník